Cyklodrak Stříbro

Klub Amatérských Cyklistů města Stříbro

Kalendář

Paměti: akce/vyjížďky

Šumava 2009

Javorná 22. 5. - 24. 5. 2009

Stříbro 22.5.2009 - Odbíjí osmá hodina ranní a na dvoře u Barnášů čtveřice „skalních“ bikerů z Cyklodraku Stříbro, nakládá svá zavazadla do povozu, jímž se hodlají dopravit na „základnu“ v Javorné na Šumavě. Pohled na oblohu napovídá, že dnešní den nebude příliš nakloněn k pohodové vyjížče, která byla naplánována na vrchol „Poledníku“.Ani teplota výrazně nestoupá, drží se na 14°C. Poslední bágl, nezbytná kontrola zda něco nechybí a „karavana“ vyráží. Po téměř hodinové jízdě se za Klatovama pozvolně zvedají vrcholky Šumavského podhůří, aby pak přešli v majestátné vrcholy překrásně rozkvetlé jarní Šumavy. Každoročně nás zde Šumava přivítá jemnou sprchou vodních srážek, snad jen proto, aby nám ukázala, kdo tady skutečně panuje. Letošní rok není vyjímkou. Ukazuje se však, že se jedná o malou přeháňku a tak po ubytování, po krátkém čase, vyrážíme směrem na Keply, abychom odtud přes Hadí Vrch překonali Zhůří a šplhali na Nové Hůrky. První zastávka se koná u pomníku rodu Abelů na místě zvaném Staré Hůrky (1010 m). Odtud se vydáváme po cyklostezce, která nás dovede až k obci Prášily, jež míjíme a pokračujeme stoupáním po lesní cestě, která nás zavedla přímo k Prášilskému jezeru (1081 m) i když místy ve stylu cyklokrosu. Nyní nás čeká stoupání na vytoužený vrchol Poledníku, kde budeme muset zdolat po cyklostezce 230 výškových metrů, abychom se mohli pokochat výhledem z vrcholu ve výšce 1315 m. Původní záměr se zde občerstvit se však nezdaříl, neboť tady, vlivem ještě nižších teplot a možná i proto že je brzy na letní turistiku, místní „bistro“ není ještě v provozu. Výhled odtud lehce překrýval hustší opar, jež se místy sice protrhával, ale na okolní vrcholky dohlédnout nebylo možné. Abychom tedy neprochladli vyrážíme směrem na Mordavu. Kontrolka na palivoměru varuje vyčerpání obsahu nádrže, je na čase doplnit chybějící energii při trase podél Vchynicko-Tetovského kanálu v přilehlém hotelu Antígl. Po vynijikajícím obědu můžeme pokračovat podél kanálu dál až přes údolí Křemelné, šplháním překonat posledních několik vršků a zdoláváme opět Keply. Do Javorné 4 km vzdálené, se vracíme stejnou cestou, kterou jsme dnešní vyjížďku začali. Javorná - místo regenerace a relaxace po náročném dni, kdy máme za sebou 85 km s vystoupanými.... m.

Javorná 23. 5. 2009 – V 7:00 nikdo z nás nemůže dospat, přiblížil se den s velkým „D“, kdy hodláme zdolat magickou kótu 1456 m Velkého Javoru, nejvyššího vrcholu Šumavy. Obloha je přes noc jak vymalovaná, azurově modrá a i když teplota vzduchu se drží v nízkých hodnotách, instink nikoho nenechává na pochybách o tom, že zažijeme dnes slunný, téměř letní den. Po vydatné snídani a nezbytných úkonech, po deváté hodině, začínáme ukrajovat první metry dnešní trasy. Ta dnes vede kolem Pancíře, se sjezdem ke Špičáku, kde nás čeká setkání se zakládajícím členem Cyklodraku Vláďou Kovářem, který však v současné době působí v Aši a který se k nám připojuje, abychom společně prožili nezapomenutelné zážitky při zdolávání dnešního výletu. Ze Špičáku se pouštíme po silnice dolů do Železné Rudy, kde přes Alžbětín opouštíme ČR, abychom pak z Bavorské Rudy mohli začít stoupat po cyklostezce č.8 k Velkému Javoru. Zhruba po 6-ti kilometrech se ještě zastavíme u Jezera Velký Javor, počkáme na pomalejší a oddychnem si při prohlídce. Opět kompletní vyrážíme po silnici, k parkovišti pod kabinovou lanovkou na Velký Javor, abychom odtud mohli začít zdolávání vybrané trasy k vrcholu. Čeká nás výšplhat zhruba 450 výškových metrů po písko-štěrkovém povchu. Míjíme spousty pěších turistů, s obdivem a nevěřícně kroutících hlavami nad výkonem jež tady předvádíme, vždyť místy je stoupání téměž v úhlu 45°. Po skoro půlhodinové vyčerpávající jízdě na vrchol, jsme odměněni pohádkovým výhledem všemi směry, kam jen oko dohlédne. Ale výškoměr ukazuje jen 1453 metry. Ovšem. Vrchol 1456 m je na skalnatém útvaru, který se dá zdolat pouze pěšky. Malé občerstvení z vlastních zásob, několik foteček a už se stejnou cestou spouštíme dolů, abychom níže odbočili k dalšímu přírodnímu útvaru k Jezeru Malý Javor. V místní hospůdce se napojíme lahodným nektarem a pokračujeme po další stezce č.9 a č.3 zpět do Bavorské Rudy, Alžbětína, Železné Rudy, kde se loučíme s Vláďou Kovářem, pak až na Špičák, k hotelu RIXI, abychom konečně naplníli naše vyprázdná bříška a doplníli chybějící tekutiny. Po vynikajícím obědu vyrážíme kolem Pancíře zdolat jeden z posledních vrcholů Můstek. Za ním přes Šukačku a pak Onen Svět se vracíme zpět na „základnu“ v Javorné. Při opékání u táborového ohně si vyměňujeme zážitky z dnešní 70-ti kilometrové vyjížďky. „Bylo to S U P E R“.

Neděle 24. 5. 2009 – dnešní ráno není zdaleka tak divoké jako to sobotní. Vstávání okolo půl osmé je ještě patřičně ospalé, možná i proto, že je mnohem tepleji již po ránu. O co déle vstáváme o to déle vyrážíme opět do prosluněného dne na trasu, kde hodláme navštívit Velhartice a vrchol Svatobor nad Sušicí. Za Keply se vydáváme po trase bývalého maratonu „Krále Šumavy“, směr Chotěšov, Nemilkov, míjíme zde obávané brody a míříme již do Velhartic. Opětovně nám štěstí nepřeje, jelikož dnes zde probíhá jakási akce s ochutnávkami vín a jiných produktů a vstupné je tím patřičně ohodnocené a tím i turistické hemženíje hustší. Spokojíme se tedy s prohlídkou vně hradu a pak pokračujeme po silnici na Hory Matky Boží, v Drouhavci odbočíme na Cihelnu a za ní po cyklostezce 2031 přes Svojšice šplháme do obce Odolenov, která je jen 1 km od plánovaného vrcholu. Svatobor – vrchol s telekomunikační věží a co nás zajímá nejvíce vyhlídkovou věží, jednou z nejstarších na Šumavě, s malou restaurací. Co se nezdařilo ve Velharticích, kompenzuje odměnění Pamětním listem účastníka tradičního rodinného výletu na Svatobor, pořádaný v rámci Sušických slavností 2009, Klubem českých turistů Sušice a Městským kulturním střediskem Sušice. Kochání výhledem do okolí, zakončí památeční fotečky a už se vracíme po žluté turistické, technickým sjezdem na další cyklostezku 2091 do Petrovic a pak dále po silnici do obce Hartmanice, kde nás čekala příjemnější část dne, vynikající obídek v hotelu Vintíř. Když se nám podaří ohromnou porci zdolat, vydáváme se zpět na Javornou po trase, kdy musíme překonat bezpočet slušných stoupání. Stará Huť, Kochánov a konečně opět Keply. Zbývají poslední 4 kilometry do Javorné a to téměř jen z kopce. Víkend se již naplnil, tři dny uplynuly jako voda v horské bystřině a proto nezbývá než zbalit saky paky a opustit tyto nádherné lokality Šumavy a vrátit se zpět do reality.

Nazdar příště Šumavo!!!“

Je to za námi, zbyly už jen nějaké ty obrázky na památku a příjemné vzpomínky z vydařeného výletu...

Jirka Leško

Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.